Jsou hry, které možná dvakrát nevynikají grafikou a nádhernými efekty, ale hráčovu duši pohladí dobrá hratelnost, nápad a snad i určitý humor záměru autorů brát hru s nadsázkou. Právě takové tu zůstanou léta nezapomenutelné a stále hratelné ve chvíli, kdy grafické hity spláchne technologie stále lepšího a lepšího zobrazení. A zrovna právě takovou hrou je BC racer.
     Představte si, že jste dinosaur, poklidně se pasoucí v pralese na úpatí doutnající sopky. Vaši idilku neruší nic, snad kromě pár tyranosaurů, létajících talířů a podobných věcí, které prý zaručeně v té době existovaly. To vše však platí jen do chvíle, kdy se náhle kolem vás, ala zmateného dinosaura, prožene tříkolka s dvěma neandrtálci. Jen se po ní stihnete zmateně ohlédnout, už se prožene další a po té první mrští rezavým řetězem. V krátkém sledu pak následují další roztodivné tvary pojízdných tříkolek s ještě roztodivnějšími tvary posádek a nám nezbývá, než si představit, co by si chudák dinosaur v takové situaci asi pomyslel.
     Nejspíše nic pěkného, ale jelikož my nejsme dinosauři – pro nás nejdůležitější myšlenka z toho vycházející je, že máme před sebou dosti zajímavou hru. Jde, jak už je nejspíše jasné, o závodní titul z dávných dob, kdy bohové byli krutí a nemilosrdní a dinosauři velcí a masožraví. Nutně si dokážeme představit, že právě v takových krušných dobách člověk, nebo spíš neandrtálec, potřeboval něco, čím se odreagovat. A tak tu máme hru o drsných mužích, ženách, dětech…tvorech na pekelných strojích. Už při spuštění si můžete vybrat ze tří obtížností a poté i z šesti různých posádek. Ty jsou dosti rozličné a každá z nich má své výhody a nevýhody (jak už to tak bývá). Společným rysem je snad jen to, že všechny jezdí na velmi stylizovaných sidekárách.
     Když i to máme za sebou, nezbývá nám, než se vrhnout do samotných závodů. Ty jdou vždycky ve vícezávodových kampaních, kde se sbírají průběžné body a postupuje tak až k prvnímu místu. Samotnému okruhu pak sice vévodí nepříliš propracovaná, avšak kouzelná pixelová grafika, ale také i poměrně výtečná hratelnost.
     Každý závod tvoří několik kol rozličných tratí se zuřivě podporujícími neandrtálci u krajnic a ještě zuřivěji podporující vegetací všude kolem. Jede vždy osm posádek, přičemž rychlost, jak se zdá je až druhotnou cestou k vítězství. Zkratky, skokánky, zvláštnosti každé trati, lstivost, ale i hrubá síla mnohdy dopomůžou k vítězství mnohem lépe – záleží jen na vás, jak se svého údělu závodníka chopíte.
     Když si pak přidáte ještě perfektní fyziku hry, kdy na ledovém povrchu v zatáčce jste z trati dřív než se nadějete a z pouštního písku se hrabáte notnou chvíli, chuťovky typu různě pobíhajících dinosaurů a pterodaktylů vracejících vás na trať, noční závody a třeba i na pohled příjemné partie některých posádek, vyjde vám z toho oddychová a zábavná hra, kterou si rozhodně alespoň musíte zahrát, když už neskončí ve zlatém fondu vašich oblíbených starých her…

Autor: Corfe