Válka je vždycky stejná...
  Vždycky ne, ta poslední byla horší. Byla totiž nukleární. Vařící se oceány, moře i řeky, popílek a radioaktivní spad. Nic, co by si člověk přál zažít. Nic, co by se dalo přežít. A přece...
    Lidstvo přečkalo dokonce i vlastní zkázu, apokalypsu, konec světa, jak ho známe dnes. Povedlo se mu dokonce vybudovat jakž takž fungující civilizaci v troskách předválečných měst. Ale pak se objevil nový Vůdce a pokusil se uchvátit moc armádou dokonalé rasy, rasy supermutantů odolných proti radiaci i jedu, válečných strojů bez citu a slitování. Jediný, kdo se Vůdci i jeho rase dokázal postavit se zrodil na jedné „Noemově Arše“, ve Vaultu 13, železobetonovém bunkru hluboko ve skále, chránícím své obyvatele před atomovým peklem na povrchu planety.
    Záchrana světa byla vlastně jen vedlejší produkt jeho pobytu mimo Vault, protože původně se přihlásil jako dobrovolník, který najde náhradu za porouchaný vodní čip. Nicméně podařilo se nakonec obojí, především díky informaci, že supermutanti jsou neplodní, což Vůdce nepřenesl přes srdce a spáchal sebevraždu (nebo jste ho možná zastřelili...).
    A za to všechno našeho hrdinu vyhnali a odvrhli. Odešel tedy do pustiny a stal se z něj Zakladatel. Zakladatel malé divošské vesničky uprostřed pouště. Její obyvatelé na něj nikdy nezapomněli, dokonce celá léta uchovávali jeho modrý oblek se zlatou třináctkou na zádech.
    Teď, když začali divoši postupně vymírat v důsledku neznámé nemoci, by se Zakladatel hodil. Jenže ten už je nějakou dobu po smrti, takže bude muset stačit jeho přímý potomek. Je totiž třeba najít tajemný G.E.C.K. (Garden of Eden Creation Kit) a s jeho pomocí kmen zachránit.
    Hráč přichází na řadu při zrodu nového hrdiny. Obrazovka tvorby postavy se od minulého dílu vůbec nezměnila, nezměnil se ani systém S.P.E.C.I.A.L. a jeho sedm základních vlastností – tedy Strength (síla), Perception (vnímání), Endurance (odolnost), Charisma (charisma), Intelligence (inteligence), Agility (hbitost) a Luck (štěstí).
    Zůstalo i osmnáct dovedností, tři talenty a dvanáct charakterových rysů. A přestože jeden nebo dva rysy byly změněny (myslím, že Krvák na Sex Appeal), žádný výrazný zásah do hry to neznamená. Perk dostanete zase každou třetí úroveň, avšak tentokrát výběrové okénko uvidíte víckrát než jen sedmkrát, maximální level se totiž výrazně posunul, a dovednosti můžete vytrénovat až na hranici tři sta procent. Přesto pravděpodobnost zásahu opět nepřekročí démonických devadesát pět procent.
    Statistiky postavy a jejich význam zůstal také stejný, takže oslepnout, zlomit si ruku nebo nohu, opít se, zdrogovat se, podlehnout radiaci nebo jedu můžete i teď.
    Systém boje jako takový nebylo nejspíš o co vylepšovat, snad jen ta umělá inteligence parťáků by zasloužila pořádný boost. Nicméně autoři na to šli šalamounsky a místo přepisu AI přepracovali rozdávání rozkazů. Přibyla jedna obrazovka u NPC doprovodu, ve které vidíte důležité statistiky spolubojovníka a pomocí přepínačů mu můžete určit prototyp chování.
    Umírá vám někdo příliš často protože má málo životů? Naklikejte mu, že se má držet vzadu a v případě nebezpečí utéct. Váš nejlepší střelec nestřílí, ale nabíhá na nepřítele s nožem? Nastavte mu, že má používat jen dalekonosné zbraně. Někdo z vašich vám to boj co boj napálí do zad dávkou z kulometu? Zakažte mu střílet dávkou, pokud si není jistý, že vás nezasáhne. Sice není tohle menu úplně všemocné, z parťáků porostete tak jako tak hlavně během tužších a nepřehlednějších přestřelek v New Renu, ale snaha byla a většina problémů se v něm vyřešit dá.
    Stejně tak bylo zatočeno s blokováním dveří nebo úzkých prostor. Na pravé tlačítko přibyla ikonka ruky, kterou postrčíte NPC o jeden krok dopředu/dozadu. Autoři si neodpustili přidat k téhle funkci hlášky, takže se i zasmějete.
    A poslední změnu u parťáků znamená nahrazení tlačítka Obchodovat tlačítkem Předat. Na první pohled se to sice nezdá, ale rozdíl je velký. V minulém díle bylo nutné předměty požadované od „nosiče“ vyvážit platidlem. Teď si prostě vezmete, co chcete. S tím se váže i rozšíření počtu míst počitadla ze tří na šest. Opravdu nebylo moc zábavné přesunovat sto tisíc zátek po tisícovkách (999, abychom byli přesní).
    Zvýšen byl i význam charismatu, pohlaví a tělesné přitažlivosti. Nejen již zmíněná úprava charakterových rysů, ale hlavně nové perky a možnosti rozhovorů ošetřují sex. První díl sice prolamoval spoustu herních tabu, především naturalistickým ztvárněním násilí a drsnými texty, ale na sex si netroufl, přestože ve zdejším podání je to jen větev rozhovoru, zatmění obrazovky a časový posun o pár hodin napřed. Nicméně svobodu hraní a rozhodování o osudu vlastní postavy to posouvá zas o kousek nahoru. A můžete se stát pornohvězdou :-) (ale pozor, opustí vás všichni parťáci).
    Se sexem se pojí i novinka v záložce Karma ne obrazovce statistik postavy. Přibyl tam indikátor oblíbenosti v jednotlivých lokacích a také karmické tituly. Takže když vykrádáte hroby, dostanete titul Vykradač hrobů, když zabijete dítě, jste nadosmrti Zabiják dětí, zapíše se tam i vítězství v boxerském turnaji, členství v různých skupinách (třeba Cech otrokářů), nebo zmíněná Pornohvězda a když se oženíte/vdáte, budete Ženatý, Rozvedený nebo Vdovec.
    No vidíte, na svatbu bych málem zapomněl. Když se totiž na jedné farmě vyspíte s dcerou nebo synem farmáře, musíte si je vzít. Přitom ale nezáleží na tom, jestli jste chlap nebo ženská, můžete strávit noc se stejným i s opačným pohlavím, takže do světa Falloutu pronikla i homosexualita. Rozvede vás buď farář nebo stačí odejít někam do pustiny a... a jste vdova/vdovec.
    A když jsme u těch kroků směrem ke svobodě, tak u nich zůstaneme, stejně zbývá už jen jeden. Auto. Ano, auto. Jedno objevíte téměř na začátku, jenže je nutné ho nejdřív zprovoznit, což vám nadělá několik nepříjemných starostí. Přesto se po několika splněných questech budete po světě prohánět v nádherném sporťáku, který nikdo jiný nemá. Bohužel, snížená pravděpodobnost nalezení tajných lokací bude nakonec stejně nejspíš znamenat, že se s vozítkem rozloučíte a spolehnete se radši na vlastní nohy. Ale ta možnost tam je :-) Co by za to takoví hrdinové Forgotten Realms dali, aby si nemuseli nohy ošoupávat. I když... Patch 1.69 (zatím v beta verzi) pro Neverwinter Nights přidává podporu jízdy na koni v podobě skillu Ride a novou prestige class na tomhle skillu závislou, takže i jim vysvítá hvězdička naděje :-).
    Svoboda je to, co staví Fallout před spoustu jiných RPG, jenže občas ústní domluva nestačí, přestože rozhovory různými možnostmi přímo přetékají (lhaní, provokování, utěšování a využívání dalších dovedností) a je potřeba tasit zbraně. Jak jistě dokážete odhadnout, i arzenál zbraní a „šatník“ zbrojí doznal podstatného rozšíření především díky vynikající možnosti některé zbraně vylepšovat.
    Při svém putování narazíte na techniky, kteří vám za úplatu rozšíří zásobník, zvýší účinnost nebo dostřel, případně namontují vychytávky pro přesnější střelbu.
    Ale ono rozšiřování arzenálu nezůstalo jen u vylepšování zbraní. Do skupiny těžkých zbraní přibyl Lehký kulomet, oblíbená M60, těžká sniperka Bozar střílející jen dávkami nebo ultimátní rotační kulomet Gatling Vindicator.
    Do řad lehkých zbraní se zařadila například francouzská útočná puška FN FAL, revolver Magnum čtyřiačtyřicítka, moderní samopal P90, trochu archaický M3A1 SMG, legendární "Tomík" (Thomson M1928), útočná puška G11 nebo brokovnice s bubnovým zásobníkem Pancor Jackhammer a o něco méně provařená H&K CAWS. Chuťovku v této třídě představují Gaussova pistole a puška.
    Pozadu nezůstaly ani zbraně energetické, kde najdete taky několik přírůstků. Zajímat vás ale asi bude jen pulsní pistole a pulsní puška.
    Tak a to je vše přátelé... Ozvučení zůstalo jako minule – téměř dokonalé dvoukanálové, skoro každá zbraň má opět svůj typický zvukový vzorek a táhlíčko ovládání hlasitosti hudby zase tlumí i filmečky a hluk prostředí.
    Grafika v 640x480 už snad nikoho nepřekvapí, hlavně když je všechno tak pěkně plasticky nakreslené a celá hra působí docela přirozeným dojmem.
    Málem jsem zapomněl ještě na, oproti jedničce, větší rozmanitost lokací. Už se nepodíváte jen do naprosto zdemolovaných městeček nebo Vaultů, ale taky do postupně znovu budovaných velkoměst. New Reno vás upoutá spoustou barů a neonů, San Francisco zase architektonickým stylem dálného východu a Nová Kalifornie a Vault City poválečnými hliněnými stavbami. Autoři si tentokrát s designem prostředí vyhráli a je to hodně znát.
Komplikaci pro absolutní hodnocení vidím jen v jisté stereotypnosti, která se u mě dostavila někdy po polovině. Možná to bude způsobeno tím, že Fallout II je o něco delší než jednička, novinek nepřináší až tak moc a příběh už není tak zajímavý. Zabijákem hratelnosti bych taky nazval závěrečné elektrické bludiště, s nímž jsem sice při prvním ani druhém hraní problém neměl, bohužel potřetí už bylo nad moje síly. Kdyby se aspoň negenerovalo náhodně... Trénink na začátku v podobě chrámu není o moc lepší.
    Takže abych to shrnul. Fallout II na jedné straně přináší větší vyváženost postavy a další vylepšení, která jedničce chyběla, na straně druhé už to není ono. Pryč je originalita příběhu a prostředí, pryč je část atmosféry. Nedá se nic dělat, absolutní hodnocení to nebude...

Autor: Cobra