Her typu Pacman je v počítačovém i automatovém světe jako hub po dešti. My vám tentokrát přinášíme jedno z nejstarších počítačových zpracování.
  Pro ty, kdo by snad nevěděli, o co v téhle hře jde, připomenu. Ovládáte malou žlutou „potvůrku“ ve tvaru kuličky, prolézající bludiště a sbírající „potravu“. Tu představují malé tečky. V bludišti můžete najít i jiné předměty, jako ovoce nebo klíče, nutné pro dokončení daného kola. Situaci ovšem komplikují barevní duchoidní nepřátelé, kteří vám jdou tvrdě po krku.
  Nyní přejděme ke hře samotné. Spustíte hru a objeví se velice pěkná úvodní obrazovka. Start hry je velice jednoduchý – stačí si jen vybrat počet hráčů příslušnou klávesou a začínáte. Ocitnete se v bludišti a zobete. K dokončení daného levelu je potřeba vysbírat celé bludiště a vyhnout se všem nepřátelům. Úrovní je ve hře nějakých 30. To je velice solidní číslo, ale poté, co zjistíte, že jsou stejné a mění se pouze rychlost hry a agresivita nepřátel, budete možná trošičku zklamáni. S narůstajícím číslem levelu pocítíte i jakousi zvýšenou obtížnost hry. Ale i na to autoři mysleli a přímo do menu zabudovali možnost nastavit počet životů od jednoho až po pět. Dále se mi tu také líbila možnost zvolit si počáteční kolo. To pro případ, že byste byli nuceni odejít od rozehrané hry.
  Grafika je velice pěkná a to je to už pěkná řádka let od uvedení hry na trh. Zvuky jsou dost zastaralé a po pár hodinách hraní vám budou připadat nudné, někomu až depresivní. To je škoda. Zamrzí také zvláštní zvuk při každém sebrání „drobečku“, který hlavně ze začátku může znít protivně. Hratelnost je však na vysoké úrovni. To dokazuje i fakt, že Pacman přežil až do dnešních dnů a mnoho hráčů po něm občas sáhne jako po kvalitní oddechovce. Celkově tedy hra zábavná, časem však možná trochu monotónní. Ovšem pro krátké zimní večery nelze než doporučit.

Autor: Johny