Jako malej jsem dostal počítač s tehdejším výkonným Pentiem MMX (166 MHz) a na něm jel můj první internet. Začal jsem se ohlížet po hrách na stáhnutí a do oka mi padla právě COLONIZATION (dřív jsem hrál Civilization, tak jsem myslel, že to bude nějaká blbost, ale spletl jsem se).

Stáhl jsem si verzi pro DOS, zapnul a nestačil se divit. Už jenom ten systém výběru mapy – můžete hrát v „reálné“ Americe, nebo si vytvořit svůj svět. Potom už jenom vyberete stranu – Angličané, Francouzi, Španělé a Holanďané. Já teda hraji za Holandsko, protože radši obchoduji a buduji, než válčím. Do hry vás uvede krátký příběh o tom, jak vyplouváte atd… a už jste na mapě. Musíte plout po moři než najdete nějakou pevninu, kde se vylodíte a postavíte první vaši kolonii. Většinou někde kolem jsou domorodci, takže se vyplatí uzavřít mír, protože když s nimi obchodujete, dá se výhodně smlouvat, pomohou vám v nouzi, můžete se od nich učit třeba farmařinu a občas přijdou k vám a něco vám jenom tak dají. Na obrazovce máte velmi přehlednou minimapu a taky správu vaší kolonie. Ta je rozdělená na tři části: V první jsou vyobrazeny postavené budovy, ve druhé je prostor kolem vaší vesnice, na kterém můžete něco těžit a ve třetí je přehled toho, co vyrábíte, kolik kladívek ještě potřebujete k vyrobení určité budovy, vaše finance a taky jednotky v kolonii.

OBCHOD

Obchod je velmi důležitou součástí hry. Ze začátku budete jezdit s lodí do svých rodných měst a tam prodávat vaše vytěžené suroviny anebo zrovna zpracované výrobky (třeba z kůží kabáty, z tabáku doutníky atd..). Dobře se obchoduje s kabáty, dostáváte za ně celkem dost a kůže se dá za lacino směnit s domorodci anebo ulovit v lese. Potom hodně drahá jsou také sukna z bavlny, doutníky, rum a nejdražší je stříbro (za 1900 zlatých). Cena komodit přitom klesá podle toho, jak svou rodnou zemi zásobujete. V kolonii také musíte těžit dřevo k budování, jídlo, jinak by vám kolonie vymřela, a hodně ostatních věcí. Když máte nedostatek jídla, dá se koupit, ale za hodně peněz - ve vašem rodném městě nejvyšší poměr (když prodáte, dostanete 100 zlatých, když chcete koupit, vypláznete 900, což je fatální rozdíl). Někdy k vám přijdou domorodci s prosíkem, že nemají jídlo. Když jim ho dáte, většinou vám za něj dají něco cennějšího. Císař může vyhlásit i zvýšení daní z prodeje, takže při 12% zvýšení daní jde z prodeje za 1000 zlatých 120 zlaťáků do kapsy toho padoucha.

PRŮZKUM

Doporučuji ve vašem rodném městě najmout zkušeného průzkumníka, který bude objevovat mapu a navazovat nové styky. Když přijedete do vesnice indiánů, dají vám třeba nějaké peníze, nebo vám vypráví o nových územích, takže se odkryjí na mapě. Každý domorodý kmen má své hlavní město, kde toho dostanete nejvíce. Pomocí scouta můžete navést indiány za nějaký poplatek, aby útočili na vaše soky (třeba takový indiánský útok na vaší neoblíbenou osadu Španělů může zvrátit jejich obléhání vašich kolonií). Se scoutem jste schopni také infiltrovat nepřátelské kolonie, mluvit se starostou, vydírat anebo „kout pykle“ ?. Scout je velmi důležitá jednotka pro začátky.

ARMÁDA

Armáda, důležité to téma. Potřebujete se bránit, ale také útočit, protože konkurence je veliká. Armáda sestává z několika jednotek - vojákci, dragouni a děla. Útočit mohou i scouti. Ostatní se mohou jenom bránit, ale hodně závisí na terénu. Třeba normální kolonisté se ubránili jednotce veteránských dragounů, protože byli v horách a dragouni útočili z bažiny. Naproti tomu císařské vojsko (pojistka, abyste moc nezlobili) je vždy silnější, má nějaké útočné bonusy, ale při vyhlášení nezávislosti se k vám může přidat kontinentální vojsko, které má mohutnou útočnou sílu, že smete ty císařské sráče z povrchu zemského (pardon, ale po tom věčném líbání císařova růžového prstenu mi nabíhá ekzém).

Námořnictvo

Páteř hry. Jednotky se dělí na malé galéry, se kterými ze začátku začínají skoro všichni kromě Holandska. Potom Merchantmani, což je vlastně vylepšená předchozí loď, akorát se 4 sloty pro náklad. Další ve výběru, Privateery, řadím mezi nejlepší válečné lodě - UMÍ KRÁST OSTATNÍM LODÍM NÁKLAD a neohrozí to válečné smlouvy, protože protivník nevidí (ani vy ne), čí loď je. A nakonec Galleony, lodě všech lodí - šest slotů na náklad, mohou převážet poklady, umí slušně útočit i dobře se bránit a jezdí rychle.

NEZÁVISLOST

Každá kolonie produkuje tzv. zvony svobody, které přesvědčují jednotlivé kolonisty o potřebě nezávislosti. Když máte nad 50% lidí s touhle potřebou, můžete vyhlásit nezávislost a proti vám nastoupí císařské vojsko. Před tím doporučuji vyrobit hodně děl a vycvičit dragouny, pořádně zabarikádovat kolonie a vyrábět hlavně jídlo, protože během války za nezávislost nemůžete obchodovat - kromě CUSTOM HOUSE (celnice), při které odpadá nutnost pořád jezdit tam a zpátky. Boj s císařem je vcelku těžký, ale vyplatí se mít privateery a jak se císař bude chtít vylodit u vašeho města, potopte flotilu ještě než dopluje. Ušetří to spoustu práce a materiálu. Chce to tak čtyři privateery, a nějakou galeonu. Taktiku si najděte sami, ale bacha na kolonie.

SHRNUTÍ

Colonization mě zaujala nejvíc z her z kolekce Sida Meiera a doporučuji ji i všem ostatním. Bohužel s XPčkama má občas problémy, takže stáhujte verzi přímo pro WinXP, která šlape nádherně. Čeština existuje jenom pro DOS verzi, takže s angličtinou to chce pohnout. Doporučuji občas prohlédnout poradce (mají samostatný panel) nebo přečíst v COLONIZOPEDII přímo ve hře o výhodách a nevýhodách jednotlivých jednotek (je tam úplně všechno).

Hodnocení

Hudba – vynikající, dávám 85%
Grafika – na tu dobu je poměrně pestrá, 75%
Hratelnost – 100%. Nekamenujte mě ale prostě MAZEC HRA
Ovládání – jednoduché, doporučuji používat numpad. 90%

Verdikt: Zahrajte si a uvidíte. Ode mně 90%.

Autor: Commander Cool