…zbývá doladit už jen poslední milimetry, natáhnout provázek přes cestu, vyvážit druhý konec tenisákem a uvázat na kladku. Chvíle napjatého čekání, procházející babička přetrhne provaz, načež se s tichým šustěním sveze k zemi závaží, které zatíží zařízení podobné houpačce, jenž má na svém druhém konci velký proutěný koš plný rajčat. Koš se převrací a kobercové bombardování zeleninou zasahuje přesně vyměřené místo, kde nyní stojí jen překvapená důchodkyně, vypadající jako reklama na kečup, zatímco o kus dál se její vnuk chechtá vydařenému kanadskému žertíku…
Jestli se vám začátek této recenze zdál příliš složitý nebo nezajímavý, stejně tak si vás The Incredible Machine (dále jen TIM) s největší pravděpodobností nezíská. Pokud ale víte, o čem je řeč, a s láskou jste vzpomněli na své mládí, kdy jste se pokoušeli se střídavým úspěchem vynaleznout podobná zařízení, nebo jste je alespoň s oblibou pozorovali v seriálech jako Tom a Jerry, TIM se stane hrou vašeho srdce. Celá hra je totiž o stavění a ladění podobných děsivě komplexních zařízení, která mají málo efektivní výsledky, ale zato velmi efektní průběh (odtud také název hry, který by se dal přeložit asi jako „nemožný stroj“). Proč to celé děláte není podpořeno žádným pořádným příběhem. Jste v laboratoři jistého pana (dost možná šíleného) vědce a ať už za jeho rad nebo bez nich se pokoušíte vyřešit jednotlivé místnosti. V každé z místností máte nějaký úkol, který musíte splnit. Většinou se jedná o záležitosti typu „Rozsviť baterku“, „Píchni tři balónky“ nebo (můj oblíbený ) „Doveď myšku k sýru a nedovol, aby ji sežrala kočka“ – což provádíte velkou dávkou naprosto neskutečných úkonů, jako odpalování zdí dynamitem nebo vození bowlingové koule na pohyblivém pásu na křeččí pohon. V každé místnosti máte několik pevně daných objektů a jakýsi inventář, odkud berete různé předměty a přístroje, které většinou využijete všechny k úspěšnému vyřešení místnosti. Nejen že s jednotlivými součástkami můžete hýbat jak chcete a umisťovat je různě natočené kamkoliv, kde není pevná překážka, ale fungují i (dobrá, trošku laxní) fyzikální zákony, takže míč umístěný do prostoru samozřejmě padá dolů a odráží se, tenisák vám cihlu nepřeváží, ale opačně to samozřejmě funguje a tak podobně. K dispozici máte kupu roztodivných udělátek, od naprosto normálních záležitostí jako jsou baterky, provazy, kladky, ozubená kolečka, přes trošku větší zvláštnosti, pro které zdánlivě nemáte využití (například sýr či dětský plážový kyblíček), až po různé paprskomety, děla a řízené rakety (připomínám, že se nejedná o akční hru a tyhle věci nebudete používat jako zbraně, ale například abyste dostali skleněnku z jednoho konce mapy do misky, která je na konci druhém). Předmětů je tedy vážně spousty, stejně jako úkolů, které začínají od nejjednodušších a končí u pekelně obtížných, TIM skutečně poskytuje dlouhou hrací dobu pro všechny, kteří mají chuť mu dát trochu času a vyzkoušet svůj důvtip. Hra nabízí také něco jako výukové sekvence, kde se naučíte jak používat některé nejasné předměty a pro ty, kterým by ta nálož místností nestačila, je tu i speciální workshop, ve kterém si může každý začínající vědátor zkonstruovat místnost, jíž pak samozřejmě může také dále uložit a hrát. Pokud je vám to pořád málo, můžete si také přizvat ke hře kamaráda a řešit náhodné místnosti ve speciálním herním módu Head-to-head, kde máte vždy nějaký čas na rozmyšlenou a můžete použít jeden předmět, pak ovšem následuje tah vašeho protivníka. Princip je jednoduchý - kdo postaví funkční puzzle jako první, vyhrává. Cest k vítězství je totiž více a máte i spousty předmětů navíc, takže si můžete různě schválně překážet nebo používat části, které umístil váš protivník… Celá hra je spíše pro logické hračičky, kteří neváhají potrápit své mozkové závity a pečlivě plánovat a chystat postup, aby pak jediným tlačítkem spustili ten grandiózní kolotoč. Hra má svůj specifický styl grafiky, jenž ani s velkou snahou nemůžu zařadit do kategorie dobrý či špatný. Grafika je prostě přesně taková, jaká vyhovuje hraní - přehledná a přitom občas i humorná.
The Incredible Machine nabízí jiný druh hraní, než jakákoliv jiná hra. Nic podobného neexistuje (až na další díly) a už jen proto byste ji měli dát šanci.
Autor:
Razputin