Když si vzpomenu na tuhle hru, vybaví se mi vysedávání u mé 386ky hluboko do noci, z chrchlajícího reproduktoru se valí skřekot právě zastřeleného Sektana a já si můžu konečně oddechnout. Byl to poslední emzák v lokaci a trvalo mi pěkně dlouho, než jsem ho našel. Chudák v amoku doběhl do nejvzdálenějšího koutu mapy…

   UFO byla ve své době revoluční tahová strategie rozdělená do více částí. Na části se zeměkoulí rozhodujete, kde si postavíte základnu a pozorujete pohybující se objekty (ufa, vaše létající stroje). Z této obrazovky se dostanete do další části „uvnitř“ základny. Tam vidíte a určujete rozmístění buněk, hangárů, skladů atp. a vybíráte, co upravit atd. Řídíte odsud vybavování vojáků i letadel, ať už stíhacích nebo výsadkových, nákup/nábor nových věcí/členů (vojáků,vědců,inženýrů), prodej atd. Samozřejmě, výzkum a výroba nemůžou chybět.
   Stíháním a výsadky musíte ochraňovat státy financující projekt X-Com (Extraterrestrial Combat Unit). Pokud nejsou státy spokojeny, dotace se snižují a snižují, až přijdete o veškeré příjmy, což znamená konec hry. Vzdušné souboje samy o sobě také někdy drásaly nervy, hlavně když jste sledovali souboj vaší pidistíhačky s asi třicetimetrovým několikapatrovým bitevním križníkem. Někdy to dopadlo dobře, někdy zle. Někdy tak napůl, když jste sice nepřítele sestřelili, ale vaše loď byla tak poškozena, že pak strávila několik měsíců opravami v hangáru.
   Možností je velká spousta a chvíli trvalo, než jste se zorientovali. Ale nic tak strašného. Později v pokročilejších fázích hry jste zkoumali a vyráběli celkem zajímavé věcičky, ať už pro vojáky (zbraně, brnění, přístroje), nebo pro vybavení základny (štíty, tréninkové laboratoře pro vojáky, obranné systémy…), ale i pokročilejší letouny, tanky atd. Tady se prostě vývojáři vyřádili. Ke konci nebylo však téměř co dělat a dostavil se silný stereotyp – pouze stíháte ufa a snažíte se zajmout nějakého ufouna s co nejvyšší hodností (vůdce, velitel).
   A teď se dostáváme k tomu hlavnímu: Taktická část hry. U té strávíte bezesporu nejvíce času. Podíváte se do UFO (které jste sestřelili nebo samo přistálo), do vlastní základny napadené ufony (pokud nejsou odraženi obrannými systémy jde do tuhého). Nejednou jsem si okousal nehty při sledování, jak dopadá pokus o infiltraci. Zásah nebo ne? Mrtví nebo prolomili obranu? Také si zabojujete v ufonské základně, kam se musíte dostat naopak vy. A poslední zdaleka nejčastější možností jsou mise terror. Na ty vyrážíte v případě, že dojde k napadení nějakého města větším počtem mimozemšťanů. Zde je potřeba se postarat, kromě vyhubení všech nepřátel, také o co nejnižší ztráty na životech civilistů.
   Boj probíhá na tahy. Každý váš svěřenec má určitý počet časových jednotek (bodů), za které vykonává různé akce – chůze, střelba, změna polohy atd. (kdo hrál Aftermath nebo Aftershock, ví). Až s každým provedete, co je třeba, dostává šanci počítač. K dispozici dostanete detailní mapu s prozkoumaným (a neprozkoumaným) územím. AI je někdy vyloženě stupidní, ale to se vzhledem ke stáří hry dá prominout. Díky tomu vás čeká spousta horkých chvilek. Po zabití posledního ufona v lokaci, nebo po vašem zbabělém útěku, se vracíte zpět na obrazovku geosféry a pokračujete.
   Jak už jsem jednou řekl, hra ke konci upadá do stereotypu, kdy už není, co zkoumat a vy se jen honíte za polapením některého z vyšších emzáků, aby vám prozradil informace o… Ale i tak, než se k této fázi prokoušete, uplyne hoodně dlouhá doba. Něco kolem 150 taktických výsadků. Některé trvají třeba jen 20 minut, jiné i 3 hodiny. Ale když to přežijete, přijde na řadu hutné finále.
   Stařičký engine má své mouchy, hudba a zvuky jsou vcelku povedené (hlavně škála skřeků a výkřiků umírajících). Ale to hlavní, co hra nabízí, je atmosféra. Takovou jsem potom už nezažil ani u jednoho z jejích následovníků. Možná trochu proto, že to byla má první hra tohoto druhu.
   Nenechte si ujít hru, která dala vzniknout několika přímým pokračováním (z těch lepších X‑COM: Terror from the Deep nebo X-COM: Apokalypse). A i „nepřímým“ pokračováním z nedávné doby UFO: Aftermath a UFO: Aftershock od Altaru.

Autor: Zdeněk